Bible o evakuaci
Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských a s velikou mocí a slávou. (Matouš 24:30)
Potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. (Tesalonickým 4:17)
Tehdy budou dva na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán. Dvě budou mlít obilí, jedna bude přijata a druhá zanechána. (Matouš 24:40,41)
Potom jsem viděl, hle, tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, jak stojí před trůnem a před tváří Beránkovou, oblečeni v bílé roucho, palmové ratolesti v rukou… Jeden z těch starců na mně promluvil: Kdo jsou a odkud přišli ti v bílém rouchu? Řekl jsem: Pane můj, ty to víš! A on jim řekl: To jsou ti, kteří přišli z velikého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránkově. (Zjevení 7:9,13-14)
I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholky hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit národy. Bude nás učit svým cestám a my budeme chodit po jeho stezkách. (Micheáš 4:1-3)
Převibrování – přechod ze 3. do 5. dimenze
Chci říci to, bratři, že člověk, jak je, nemůže mít podíl na království Božím a pomíjitelné nemůže mít podíl na nepomíjitelném. Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni. Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost. (Korintským 15:50-53)
Blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení! Nad těmi druhá smrt nemá moci, nýbrž Bůh a Kristus je učiní svými kněžími a budou s ním kralovat po tisíc let. (Zjevení 20:6)
Blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení! Nad těmi druhá smrt nemá moci, nýbrž Bůh a Kristus je učiní svými kněžími a budou s ním kralovat po tisíc let. (Zjevení 20:6)
Založení nové civilizace na Zemi po přechodu do 5. dimenze
Jsi hoden přijmout tu knihu a rozlomit její pečetě, protože jsi byl obětován, svou krví jsi Bohu vykoupil lidi ze všech kmenů, jazyků, národů a ras a učinil je královským kněžstvem našeho Boha, a ujmou se vlády nad zemí. (Zjevení 5:0-10)
A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. (Zjevení 21:1)
Když tedy se toto vše rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy, kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem. Podle slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost. (List Petrův 3:11-13)
Již nebudou hladovět ani žíznit, ani slunce nebo jiný žár jim neublíží, neboť Beránek, který je před trůnem, je bude pást a povede je k pramenům vod života. A Bůh jim setře každou slzu s očí. (Zjevení 7-16,17)
Před návratem Krista na konci této civilizace
A ty, Danieli, udržuj ta slova v tajnosti a zapečeť tuto knihu až do doby konce. Mnozí budou zmateně pobíhat, ale poznání se rozmnoží. (Daniel 12:4)
I stane se potom: Vyleji svého ducha na každé tělo. Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat, vaši starci budou mít sny, vaši jinoši budou mít prorocká vidění. Rovněž na otroky a otrokyně vyleji v oněch dnech svého ducha, Způsobím, že budou na nebi i na zemi divné úkazy, krev a oheň a sloupy dýmu. (Joel 3:1-3)
Slunce se zastře tmou a Měsíc krví, dříve než přijde den Hospodinův, veliký a hrozný. (Joel 3:4)
Láska – hlavní Kristovo poselství
Mnoho lidí se domnívá, že Bůh klade na člověka nějaké nesplnitelné požadavky, že musí vykonat něco velkého nebo dodržovat nějaký zvláštní řád, který jim předepíše vůdce jejich sekty. A tak není divu, že v takového Boha věřit nechtějí – jak skvěle zapracovala propaganda Satana a jak úspěšný byl ve zneužití náboženství pro své účely! Kristovo kázání o konci světa a jeho druhém příchodu ale přináší zcela jiné poselství, ve kterém lásku povyšuje na absolutně nejvyšší hodnotu, podle které bude každý člověk souzen. Zde ďábel nemá šanci.
„Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni svatí andělé s ním, tehdy se posadí na trůn své slávy a budou před něj shromážděny všechny národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Ovce postaví po své pravici a kozly po levici. Potom řekne Král těm po své pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte do dědictví království, které je pro vás připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl a dali jste mi najíst, žíznil jsem a dali jste mi napít, byl jsem cizincem a ujali jste se mě, byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocen a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou, byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocen a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou. Tehdy mu spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě spatřili hladového a dali jsme ti najíst, nebo žíznivého a dali jsme ti napít? A kdy jsme tě spatřili jako cizinec a ujali jsme se mě, nebo nahého a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě spatřili nemocného nebo ve vězení a přišli jsme za tebou?‘ Král jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mně jste učinili.‘“
„Potom řekne i těm po levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly! Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi napít, byl jsem cizincem, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mne, byl jsem nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mne.‘ Tu mu odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě spatřili hladového, žíznivého, jako cizince, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘ Pak jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nejmenších, ani mně jste neučinili.‘ A tito půjdou do věčného trápení, ale spravedliví do věčného života.
To jsou tedy Kristova slova. Proč je ale mnoho lidí lhostejných? Určitě i proto, že každý má svých starostí i radostí dost a krouží je kolem svého já. Mnoho lidí vůbec nemá zlé srdce, ba dokonce ani lhostejné. Žádná láska v něm ale také není. Pokud tito lidé mají v životě úspěch, těžko mohou pochopit někoho, kdo nemá to štěstí. To je stejné ve všech oblastech života – kdo vydělává hodně, nemá pochopení pro ty, co žijí ze dne na den, kdo je bohatý, nechápe chudého, kdo je hezký, nemá pochopení pro ty, kterým příroda nenadělila tolik krásy, kdo je zdravý a v plné síle, těžko chápe postižené a nemocné, kdo snadno a rychle našel životního partnera třeba už v raném mládí, těžko může pochopit, jak ho někdo může hledat třeba v padesáti a být stále sám.
Zkrátka, kdo měl pohodlný a snadný život, těžko rozumí člověku, kdo měl těžký úděl a bude se na něj dívat vždy skrz prsty – bude pro něj mít nálepku divného, vyřazeného, nepotřebného a neschopného člověka, apod. Není to neláska těchto lidí, je to prostě jen neschopnost porozumět a soucítit. Dokud sami neprojdou těžkými obdobími svého života, sami nezískají tu zkušenost, nepochopí pohled, kterým se do srdce dívá Bůh a nezískají tu správnou, nezkreslenou optiku, která lidi neoznačuje nálepkami a nezkresluje předsudky. Právě utrpení a vlastní zkušenost je nejlepší škola lásky.