Poučení z vývoje lidské rasy

Stvoření lidské rasy

Stvoření lidstva se stalo v době, když ještě čas ani prostor neexistoval. Neexistoval ani vesmír. Jen svět věčnosti, mimo tuto realitu. Byla stvořena lidská rasa a to vzbudilo velkou nevoli v jednom z prvních stvořených a nejvyšších bytostí - archandělu Luciferovi. Nesouhlasil s představou, že by existoval svět ještě pro někoho jiného, než pro tyto nejvyšší bytosti. Že by se měl s někým dělit nebo s někým sdílet lásku. Zachvátila ho žárlivost, která způsobila, že padl z nebeských výšin přímo do pekla, do nejtemnějších realit.

Pád člověka

Jeho moc však zůstala a ta mu umožnila svádět další stvořené bytosti. Zotročovat je, modifikovat a přetvářet ke svému obrazu. Postupně si takto vytvořil celou armádu padlých andělů a nejrůznějších bytostí z nich k nejmocnějším patří dračí a hadí (reptilní) bytosti. Podařilo se mu svést i část stvořeného lidstva, odříznout ho od věčného vědomí Boha a úplně izolovat i od všech jiných vesmírných vyspělých bytostí. Osudem lidstva se stal později nový svět - planeta Země v chladném a temném vesmíru, uzavřeném v čase a v prostoru, na pomezí nebe a pekla. Časem ale začalo hrozit, že se mu podaří lidskou rasu zničit. Vznikl tak plán, jak lidstvo zachránit.

Jenže to byl problém, vzhledem k tomu, že lidstvo bylo pod kontrolou jedné z nejvyšších bytostí andělské hierarchie. Mohl to udělat jen Bůh. Tak se jeho vědomí později inkarnovalo do lidského těla. To bylo však až na úsvitu nové civilizace. Již předtím se ale lidé inkarnovali na Zemi do těl domorodců i mezi členy tehdejší vyspělé civilizace.

Svět před potopou – Atlantida a Lemurie

Do té doby se děly ale na Zemi strašné věci. Z původně poměrně ještě stále vyspělé a krásné mírumilovné civilizace Atlantidy se stal během dlouhé doby svět, ve kterém zavládl boj o moc, zvrácenost násilí nejhoršího druhu. Lidé byli kříženi i se zvířaty a tito ubožáci pak sloužili i jako pobavení v cirkusech. Lidé byli krvelační a krvežízniví. Hrozilo, že zničí sami sebe. Byli tak technicky vyspělí, že sestrojili i bioroboty, kteří byly mocnější, než oni sami. Začali bojovat nejen mezi sebou, ale i s nimi. Atlantida zaútočila na Lemurii a vyhlazovací válka začala. Tato válka se neomezovala jen na Zemi, ale předtím i na jinou planetu, kterou zničili už předtím a která byla prvním domovem lidí. Dnes po ní zůstaly jen trosky. Nakonec se celý tento svět rozpadl na kusy a zmizel hluboko pod hladinou oceánu.

Starověk a počátky současné civilizace

V těchto dávných dobách po potopě světa, téměř všichni, kteří se zachránili, a na poslední chvíli se jim podařilo uniknout zkáze, dávno uprchli mimo planetu Zemi. Zde zůstali v nezatopených a neobydlených územích jen divoši, černí domorodci. Ti potomci atlantů, kteří zůstali a rozvíjeli svá stará a nová centra, shromáždili kolem sebe mnoho pozemských domorodců, ze kterých udělali poslušné otroky a kterým vládli. Nechali se uctívat jako bohové a později i jako faraoni s nadpozemskou mocí, neboť skutečně vládli (ve srovnání s dnešními lidmi), velkými duševními i technickými schopnostmi. Používali létající talíře. Nechali postavit pyramidy… Otázka je, co se s nimi stalo? Proč je později opustili? Nebo museli zůstat na Zemi? Splynuli jejich pozdější generace s tehdejším obyvatelstvem? Nevíme.

V každém případě položili základy nového řádu, ve kterém se postupně a v různých místech světa začala prvobytně pospolná rodová společnost měnit na feudální, založená na vládě panovníka, šlechty, poddaných a otroků, ale i modelu rodiny z muže a ženy a nadvládě muže nad ženou. Jedním z hlavních center tehdejší kultura byla Mezopotámie (Irák), Egypt, později Řecko, Izrael a celý blízký východ.

Židé – vyvolený národ a Desatero

V těchto dobách vládly kruté poměry. Násilí, sexuální zvrácenost a modlářství byly běžnou součástí života. Byla to doba, kdy platil jen jediný zákon - oko za oko. Byl proto Bohem jeho anděly vybrán v té době nejpokrokovější národ - kmen židů. Cílem bylo dosáhnout toho, aby alespoň malý počet lidí uctíval pouze jednoho jediného Boha a přijal zákon základních morálních pravidel - Desatero. Tito lidé se měli stát vyvoleným národem, který povede celý svět k vysvobození planety Země z izolace, do které se dostala pádem prvních lidí. Byl jim přislíben příchod Boha v těle člověka, jehož úkolem bylo znovu otevřít cestu k záchraně lidské rasy před jejím zotročením Luciferem a jeho padlými anděly.

Příchod Krista

Po několika stovkách let k tomu konečně došlo a Bůh přišel na svět v podobě člověka, aby každý, kdo v něj uvěří, dal možnost věčného života, který nekončí ani v okamžiku smrti. Možnost vrátit ze zpět do ráje, který kdysi opustil a začlenit se opět mezi vyspělé civilizace v celém vesmíru (viz "v domě mého Otce je mnoho příbytků").

Satan soustředil veškeré síly proti tomuto plánu, ale jeho úspěch byl jen částečný. Nepodařilo se mu donutit tohoto člověka k jedinému zlému činu a tak ho dostat pod kontrolu. A nebylo to ani možné, protože i když byl člověkem se strachem a slabostmi, byl současně Bohem. Díky tomu se podařilo otevřít bránu k záchraně lidstva.

Židé a jejich zkostnatělá církev

Jenže v té době bohužel lidé už dávno propadli svému falešnému náboženství plnému otroctví, falše a pokrytectví. Věřili, že dále uctívají toho Boha, který se kdysi zjevil Mojžíšovi, kteří přinesl Desatero. Už dávno to ale nebyla pravda. Během těch několika stovek let propadli pýše a ani si nedovedli představit, že by během jejich života mohl přijít onen spasitel, který jim byl slíben. Domnívali se, že to není třeba, a že přijde až někdy v daleké budoucnosti. Že jich se to nemůže týkat.

Ukřižování na základě vůle lidu

A přesto přišel. Když začal kázat, okamžitě upoutal pozornost davů prostých lidí, tehdejší církve, kněží i vládců. Nic zlého nedělal, pouze kritizoval tehdejší poměry, strhával na sebe pozornost tak, že někteří lidí již nebyly ochotně slepě naslouchat svým kněžím, úřadům a tehdejší moci. To bylo pro vládnoucí elity lpící na své moci a zajetém pořádku velmi nebezpečné, ale nevěděli co s ním, z čeho ho legálně obvinit a tak si ho přehazovali jako horký brambor. Nikomu se ale nepovedlo ho chytit za slovo a usvědčit. Nakonec tedy rozhodl hlas lidí, kteří stáli na straně tehdejší moci. Byl nazván rouhačem, nepřizpůsobivým člověkem. (Dnes bychom možná řekli extrémistou či radikálem). Jednoduchým hlasováním a podle tehdejší tradice ho nechali odsoudit výměnou za jiného zločince. Nechali ho mučit a ukřižovat.

Vzkříšení a příslib návratu

Jenže po třech dnech se tento člověk opět objevil mezi živými a dokázal, že mluvil pravdu, že je Bohem a že jeho slovo platí. Slíbil, že na konci této civilizace se opět vrátí, ale ne jako člověk ve smrtelném, ale jako celá armáda andělů, která zachrání všechny, kteří budou připraveni, aby založil novou civilizaci, novou Zemi, kde bude vládcem (já jsem král, ale moje království není z tohoto světa).

Židé a odmítnutí nové církve Krista

Uvěřili v něj mnozí i ti, kteří o něm předtím pochybovali nebo ho pronásledovali. Zájem o společenství, které založil a které mělo hlásat vysvobození lidské rasy, rychle rostl. Vznikali nová a nová společenství - církve, kterým se začalo říkat všeobecná (katolická církev). Jenže mnozí představitelé tehdejší "tradiční oficiální církve" se s tím nesmířili a dále pokračovali v zajetých kolejích (jejich židovské náboženství žije dodnes a stále čeká na příchod spasitele).

Jejich představa spasitele byla zcela jiná. Očekávali, že přijde vznešený člověk, který k nim bude plný úcty a bude se jim klanět a chválit je. Místo toho přišel obyčejný člověk, který věnoval svoji pozornost „nehodným“ lidem, špinil se jimi a je kritizoval. To absolutně neodpovídalo jejich náboženské představě a cítění, ve kterém viděli sami sebe jako vyvolené, neboť dodržovali všechny předpisy a přikázání. A místo pochvaly za jejich zbožnost se jim dostalo odsouzení.

Moc Satana byla tehdy již výrazně oslabena (říká se, že do té doby mohl lidem i fyzicky ubližovat). Rozhodně to ale neznamená, že zanikla. Naopak, Lucifer se dále usiloval uchvátit na svoji stranu alespoň část lidstva. Nasadil všechny síly zejména proti židům a křesťanům. Církev se stala terčem jeho největších útoků, díky čemuž byla rozdělena a rozbita, ale podařilo se jí v mnoha zemích přežít dodnes, navzdory jeho úporné snaze. Přesto se mu podařilo ji zformovat během staletí ke svému obrazu natolik, že tento stav dnes vzdáleně připomíná situaci církve před příchodem Spasitele.

Rozpad starého světa, začátek éry pohanských barbarů

V době po Kristu se starý svět pomalu začíná rozkládat. Nejdříve morálně a pak i ekonomicky a pod tlakem lidí mimo vyspělý svět, kterým se říkalo barbaři. Začíná éra barbarů, jejich velkého stěhování a obsazování Evropy. Začíná raný středověk. Pronásledování křesťanů slábne a křesťanům se daří šířit zvěst a víru i za cenu násilí. Ale násilí vládne celým středověkem. Existuje jen zákon silnějšího, která není regulován ještě žádným státním aparátem, soudy ani policií.

Církev vládcem světa

Papežové žehnají křižáckým výpravám, jsou jedna ruka s panovníky, kteří je podporují. Válčí a loupí. Co je církev to je stát. Církev a stát jsou jedno. Stát podporuje církev a církev stát. Církev se stává státním náboženstvím a brzy zcela zlikviduje pohanství a pohanské zvyky. Církev se stává nástrojem moci panovníka a vládnoucí třída mocí církve. Církev vládne světu, rozumí i všem vědám. Trvá to po staletí a poddaní jsou spokojeni. Jsou rádi, že mají vládu a církev, která je vede. A to je velký pokrok od pohanských dob, kdy vládl jen chaos. Nyní vládne pořádek a prosperita. Vláda Karla IV. vrcholí. Kultra se rozvíjí… Církev položila základy světové vzdělanosti a kultury.

Rozkol církve a revoluční hnutí

Jenže jednou to musí skončit. Přichází velká morová epidemie - černá smrt a lidé hynou po milionech, ekonomika se hroutí, je tu bída, hladomor a smrt. Mnoho lidí v tom vidí konec světa. Vládne opět choas a beznaděj. Někteří v tom i trest, který na lidstvo seslal Bůh. Šíří se názor, že křižácké výpravy nebyly správné, že církev je velmi bohatá a žije si nad poměry a že již nehlásá Boží slovo. V církvi nastává velký rozkol. Někteří stojí na straně církve a zastávají názor, že je nutné ji reformovat. Jiní říkají, že reformace není možná a zakládají na protest proti tomu vlastní, reformační, protestantské církve. Nastávají boje bratr proti bratrovi, král proti králi a s nimi první revoluce lidstva - náboženská a feudální.

Renesance a humanismus

Moc církve i panovníka je omezována a po revolučních událostech je prosazován nový typ režimu. Ještě ne kapitalismus, ale už ne neomezený absolutismus. Král je omezen mocí parlamentu. Prosazovány jsou náboženské svobody vyznání. Na tomto pozadí se rodí nový renesanční životní styl, ve kterém už není centrem života Bůh, ale člověk a jeho kultura. Vzniká humanismus. Nový rozvoj kultury. Tento vývoj je odlišný v různých zemích, které se dělí na katolické a protestantské. České země byly navzdory dříve silnému revolučnímu hnutí „katolizovány“, neboť se po 30ti leté válce stali územím Habsburků, kteří byli katolíky. Ostatní se museli zříci sví víry, emigrovat nebo byli popraveni. (Vývoj české kultury, jazyka a státnosti se téměř na 200 let zastavil). Přednost měla kultura německá.

Osvícenství, popření Boha a vznik ateismu

Během následujících staletí je však globálně humanismus stále více rozvíjen a úloha Boha je odsouvána na vedlejší kolej. Jako bytost, která sice existuje, ale není tak důležitá pro život člověka. V této době tzv. „osvícenství“ (které by se mělo nazývat spíše tmářstvím) se začíná poprvé objevovat revoluční názor, že člověka Boha v podstatě nepotřebuje, protože je bytost humánní a k tomu, aby se člověk choval dobře a laskavě, není ani víra v Boha potřeba. První lidé se přiznávají k tomu, že nevěří v Boha.

V tomto období přichází s podporou prvních ateistů Darwin s revoluční myšlenkou o vývoji druhů, ve které se praví, že člověk vznikl přirozeným vývojem a že stvoření člověka je mýtus. Darwin prožívá velký vnitřní rozpor, osobní i v manželství. Ale tito lidé ho nakonec přesvědčí, aby publikoval své dílo, k čemuž se nakonec pod jejich tlakem rozhodl. Nastalo velké pozdvižení, ale Darwin, podporovaný některými „osvícenci“ usilujícími o moc a neomezenou svobodu, to nakonec ustál, až se později tato myšlenka skutečně ujala a stala se dokonce vědeckým výkladem světa. Věda postupně nahradila víru, když začala hlásat, že Bůh neexistuje. Jsou položeny zháklady pro nový matrix - světskou společnost, která je založená na ateistickém názoru.

Vláda lidu – nové revoluční hnutí

Stále více odvážlivců se veřejně netajilo názorem, že víra je jen berlička, nic víc a že Bůh je jen výmysl. A nejen to. Nelíbila se jim ani představa, že kromě Boha by jim měl vládnout i nějaký panovník. Jeho vláda, i když omezená parlamentem, se jim zdála přežitek. Lidé chtěli být zcela svobodní, nepodléhat žádným omezením ani závazkům, ať už duchovním nebo ekonomickým. Chtěli si vládnout sami. Chtěli to, čemu začali říkat demokracie. Hlavě tehdejší elita, která si brzo uvědomila, jaké výhody jim může přinést nový řád, a že bez omezení panovníka nebo církve mohou získat neomezené bohatství, ba dokonce i celosvětovou moc.

Toužili po tom mít republiku, která bude zbavena mocných, kteří jim až doposud vládli. Jen někteří stáli za králem a tušili, že je to převrat, který nepřinese nic dobrého, protože bude jen začátkem nového boje o moc. Lidé ve většině vyspělých zemí však toužili mít republiku. A když ne republiku, tak království, kde bude král pouze reprezentační, bezmocnou, formální figurkou. A tak se zrodila druhá revoluce na světě - kapitalistická.

Kapitalismus a nové elity

Byl nastolen nový řád - kapitalismus a elita boháčů, která ovládala finanční toky a začala snít o světovém řádu, který jednou prosadí, až uchvátí celý svět a rozdělí si ho mezi sebou. Časem se však ukázala, že ti, kteří si nový řád nepřáli, měli do jisté míry pravdu. Nastalo vykořisťování člověka člověkem, nový boj o moc, bezohledné drancování přírody, zdrojů, dobývání a kolonizace nových území bez ohledu na domorodce - imperialismus.

Idea komunismu a rovnosti

Časem však mnozí poznali, že ideály, kterým tak věřili, byly falešné a že ani tudy cesta nevede. Lidé propadali hluboké deziluzi, rozčarování a zklamání z toho, co jim přinesla kapitalistická revoluce, která místo nového, spravedlivějšího řádu, dala vznik novým elitám, které si také dělají, co chtějí. Začali tedy přemýšlet o novém, jiném typu společnosti, ve které vládne spravedlnost. Zrodila se myšlenka komunismu postavená na socialistickém, regulovaném hospodářství, ve kterém vykořisťování, chudoba a nezaměstnanost neexistuje. Kde nejsou žebráci ani bezdomovci. Jenže se ukázalo, že tato myšlenka je prakticky neuskutečnitelná, protože by se pro nový řád musela vyslovit demokraticky většina lidí, aby mohla svrhnout vládnoucí elity a oligarchy. Usoudili, že je tedy nutno ji prosadit opět násilím, stejně jako předtím kapitalismus. Považovali to za legální a za správné. Vyvraždili tedy carskou rodinu a nastolili nový řád - komunismus. Tak nastala třetí revoluce lidstva - komunistická.

Fašismus a studená válka

Stoupencům tohoto nového řádu se podařilo uchvátit nemalou část světa. Sotva začala studená válka a rozdělení světa a východ a západ, zrodila se v hlavách iluminátů myšlenka, jak rudou vládu násilně zastavit a zlikvidovat. Jenže byla tak šílená, že se zdálo, že bude jen těžké ji prosadit. Ale stalo se. Podařilo se jim vyvolat světovou hospodářkou krizi a v ní zažehnout ohnisko fašismu, který měl za cíl zlikvidovat židy, negry a komunisty, uchopit světovou moc a zavést nový světový řád. Jenže i tento plán skončil fiaskem a stál životy desítek mulionů lidí.

Rozdělený svět a studená válka ještě zesílila, nicméně mír zůstal a podařilo se ho navzrody nepřetržitým snahám iluminátů o vyprovokování atomové války mezi východem a západem po dlouhá desetiletí až dodnes nakonec udržet. Mezi tím lidé na východě poznali, že ani v komunismu není síla a mnozí se cítili jím právem omezení. Věděli, že násilím a krví vytvořený systém není dobrý. Jak časem začal vyhnívat, stačilo někdy jen málo a v některých zemích se pád systému obešel i bez krveprolití. Ilumináti konečně po dlouhých letech marného úsilí opět ucítili novou šanci. Svět se znovu sjednotil a jejich chvíle přišla. Nastala totiž čtvrtá revoluce lidstva - globalistická. Západ a východ se spojil…

Velký bratr a boj proti terorismu – nová strategie

Řekli si - když se nepodařilo fašismus ani jadernou válku prosadit dříve, zkusíme to znova. Věděli, že tentokrát už to nebude tak jednoduché a silové řešení nepomůže, protože tomu už by dnes nikdo nevěřil. Vymysleli tedy nový a velmi sofistikovaný způsob. Vymysleli nepřítele, který neexistuje, a ochranu před ním, která je nutná pro dobro všech. Chytli se hesla „zloděj křičí, chyťte zloděje“ a to podpořili novými západními hodnotami jako "humanismus, boj za demokracii a za lidská práva". Na to všichni začali slyšet. To se zalíbilo všem. Jak těm, kterým jde o dobro, tak těm, kteří mají rádi neomezenou svobodu.

Zjistili však, že věci nejdou tak rychle a že je třeba o nepříteli nejen mluvit, ale skutečně ho vytvořit a zcela konkrétně a názorně demonstrovat jeho sílu, aby ho lidstvo opravdu bralo vážně. Tak svět poznal velkou událost 11. září 2001. A bylo hotovo. Konečně po dlouhých letech půstu začala nová válka. Válka proti terorismu a boj o západní hodnoty. "Demokracii“ se podařilo exportovat do mnoha zemí, získat další zdroje a kontrolu nad nimi.

Nové hodnoty a korektnost

Jaká je situace dnes? Jejich "boj za demokracii a lidská práva" běží stále naplno. Každý může být označen za nepřítele. Každý kdo se jim postaví, může být označen za radikála, za okupanta, za fanatického obránce rodinných hodnot, za netolerantního člověka nebo dokonce za teroristu. Jejich filosofii přebrala celá EU, bez ohledu na odpůrce. Lidé celé v Evropě se bouří, ale není jich tolik, aby mohli něco změnit. Zastánci západních hodnot drží Evropu v řetězech, jak mohou. Nevzdají se svých snů a ideálů za žádnou cenu. Ať to stojí obětí, kolik chce. Vždyť i přes značně klesající podporu je pořád dost vysoká.

Válka mezi východem a západem (III. světová válka)

Jak se bude vyvíjet dále válka proti terorismu? To je otázka. Proroctví říkají, že u terorismu nezůstane. Má být vyhlášen znovu staronový nepřítel - komunismus. Síly vedené a podporované zednářskými ilumináty vyhlásí ve své propagandě největším nepřítelem komunismus a poženou západ v boji proti němu (což se dlouhá léta během studené války nepodařilo). Mnoho lidí věřilo že v této válce (kterou prorokoval už Nostradamus) východ napadne demokratický západ, má tomu však být zcela naopak. Bude vytvořena záminka pro útok na východ. Rusko má pak uzavřít spojenectví s Čínou (a možná i arabskými zeměmi) a společně pak obsadí západ, rozvrátí ho a uvrhnou do úplného chaosu. To má připravit podmínky pro nové - globální sjednocení lidstva.

Mnoho lidí se ptá, jestli k válce dojde nebo se jí dá ještě zabránit. Nedá. Alespoň tak to je v proroctví. Zároveň tam ale je, že můžeme maximálně zmírnit její následky. K válce dojde, i kdyby to byla jen studená válka slov, obchodní a politická. Jde o to, aby nebyla zničující nebo alespoň - co nejméně zničující. To je podle mého názoru ve hře. Pokud zůstane jen u studené války s občasnými bitkami, bylo by to ze všeho nejlepší. Nejhorší by bylo použití chemických nebo atomových zbraní. To by znamenalo skutečně globální katastrofu. Všechno záleží na lidech. To není předem dáno. Některá proroctví (a svědectví mimozemských lidí) říkají, že i na to skutečně dojde, nicméně až v samém závěru civilizace. Dříve to Bůh nedovolí a i kdyby se lidé snažili jadernou válku rozpoutat, nebude to možné, protože tyto zbraně jsou pod kontrolou vyšších sil.

Antikrist a jeho mistrovský plán

Po této válce, která bude mít v každém případě velmi negativní dopad, má přijít z východu antikrist, který sjednotí celý svět pod falešnou vlajkou, pod záminkou falešné lásky, míru a falešného pokroku. Později ale zavede nový světový řád. Poslední slovo však nemají mít Ilumináti, východ ani západ. Bude to právě Antikrist, který celou tuto hru bravurně rozehrál. Lucifer má přijít z východu a v podobě člověka jako velký sjednotitel a mírotvorce. Dokonce se má vydávat za Krista a předstírat jeho návrat. A až do jeho pasti skočí dostatečný počet lidstva - lidí, kteří uvěří, že přinesl mír, záchranu, demokracii, pokrok, lásku a opravdové hodnoty. Ti se s radostí a dobrovolně nechají očipovat a budou mu klanět jako světové vedoucí osobnosti.

Součástí jeho plánu je také spojení všech věřících do jedné, modernizované církve jednoty, která se bude klanět pouze jemu. Tato církev má přijmout do svých řad pohany a nevěřící celého světa. Ostatní náboženství a zvl. tradiční křesťanské a židovské církve budou nepřijatelné. Tento plán se rozvíjí už delší dobu.

Církev před novým rozdělením

Od konce 60. let pronikali ilumináti a jejich imperialistické snahy i do církve, kterou značně přizpůsobili ke svému obrazu díky nasazení tajných agentů, falešných kněží, lobbistů za nové hodnoty i pedofilů.

Nyní všechno své úsilí směřují k tomu, aby prosadili potřebu její reformy, tak, aby ještě více přijala jejich ďábelské myšlenky pod záminkou pokroku, humanismu, boje za lidská práva a tolerance. Záměrem Satana je církev ještě více rozdělit a poštvat proti sobě nejen země východu a západu, ale i tradičně založené lidi proti těm, kdo vyznávají falešné hodnoty, které jim podsouvá.

Jeho cílem nejsou jen vlády a státy, ale především církev. Kolik lidí z této církve a samotných křesťanů uvěří v druhý příchod Krista a jeho návrat? Nebudou si spíše myslet (stejně jako kdysi farizeové), že dnes nic takového není třeba, že se jich to netýká a že přijde až v daleké budoucnosti? Kolik z nich přijme nové západní hodnoty pod záminkou tolerance? Kolik z nich se nechá zlákat, odpadne a začne uctívat boha falešné lásky a falešné jednoty, který ve skutečnosti neexistuje?

Nový světový řád

Až se toto všechno stane, ukáže však svoji pravou tvář, ve které se stane největším diktátorem všech dob. Nastolí nový světový řád a zlikviduje všechny, kdo mu dali svoji duši. V první řadě právě ilumináty, kteří mu prokázali takovou službu a věrnost. Tento řád budou komunismem a fašismem současně. Všechna náboženství budou postavena postupně mimo zákon. V první řadě křesťanství a jeho tradiční podoba, kterou neschválil on ani falešný prorok, který bude dosazen na papežský stolec. Povoleno bude pouze jediné světové náboženství, které uctívá šelmu. Bude to doba největšího temna, kdy krutost bude vládnout světem.

Očistné procesy

Tato doba zkoušek má trvat ale jen několik málo let a bude poslední, závěrečnou, největší zkouškou lidstva, která rozhodne o budoucím osudu každého člověka. Mezi tím bude mnoho lidí z jeho moci zachráněno. Ostatní jím budou vylákáni ze Země, protože ta začne procházet očistnými geologickými a klimatickými procesy, takže bude nějaký čas úplně neobyvatelná. Během této doby se přesune do nové reality.

Nová Země

Tato nová země bude znovu obydlena těmi, kdo se stanou pokračovateli této civilizace. Nebude zde již existovat žádná negace a zlo a bude opět zařazena do vesmírné rodiny všech vyspělých civilizací, od kterých bylo lidstvo věky izolováno. Zde již moc Satana nedosáhne a s ním ani žádné jiné jím ovládané vesmírné rasy a civilizace, které operují v tomto temném vesmíru padlých duší.

Pokračovat