Rozhovor s iluminátem 1

Předmluva

Jak uvažují lidé, kteří systém ovládají, ohýbají, kteří ho vysávají na úkor jiných, poctivých lidí? A kdo jsou vlastně ilumináti a jak se jimi v průběhu staletí vlastně stali – kde se vzali? V tomto fiktivním rozhovoru s jedním z nich se pokouším zobrazit a rozkrýt jejich původ, jejich práci, myšlení těchto lidí a to, jak se dívají na svět. Jsou to psychopati nebo jen lidé, kteří uvěřili v lež? Anebo obojí? Kdo jsou vlastně ilumináti, mohou skutečně existovat nebo je to jen konspirační teorie?

Až příliš málo si uvědomujeme, že svoboda a soukromí jsou jen dvě strany téže mince. Že pokud se zmenšuje naše soukromí, zmenšuje se i naše svoboda a naopak… Myslím si, že většina z nás hodnotu soukromí vůbec není schopná docenit, dokud na vlastní kůži nějakou nesvobodu nepocítí. Až když jí začne pociťovat, bývá obvykle těžké to změnit. Je to jako nemoc – v počátečních stádiích nádor roste, ale pacient ho vůbec nevnímá a cítí se zdravý. Teprve, až něco začne cítit, je ten nádor už tak velký, že mezitím založil metastázy třeba po celém těle. Podobně to může být s celou naší společností, která se nachází v prvním stádiu rakoviny, nicméně jen málokdo z nás si to uvědomuje, připouští nebo tomu dokonce věnuje pozornost. A pokud se takoví lidé najdou, jsou obvykle řazeny mezi ty, kteří nějak bojují proti systému, kritizují západní hodnoty, jsou populisté, fašisté, radikálové a další nepřátelé systému.

Tak jednoduché to samozřejmě není a vědomí lidstva se mění, i když prozatím stále ještě pomalu. Pokud by skutečně došlo v budoucnu k nějaké velké, či dokonce náhlé katastrofě, jistě by se začalo měnit mnohem rychleji, i když i potom by zůstali mnozí lidé zatvrzelí – ti kteří se nepohnou nikdy a své myšlení nezmění za žádných okolností.

Jak tedy vlastně funguje logika a myšlení psychopatů, kteří navenek mohu vypadat jako zcela normální lidé? Myslím si, že tak, že prostě všechny hodnoty jsou u nich obrácené naruby. A pro ně je to normální a správné. A dokonce bychom jim možná dali v mnoha věcech i zapravdu. Na první pohled určitě jako zlí lidé nevypadají – možná to mohou být i sexy sympaťáci, takže je opravdu hned nepoznáme. Funkce a místa, odkud mohou něco ovlivňovat, čerpat nebo vysávat jsou pro ně přímo magnetem. Mnozí jistě umí i dobře vystupovat a hovořit, takže někdy ani zkušený moderátor či lékař hned nepozná, že nejsou zcela v pořádku.

Mě se však v tomto fiktivním rozhovoru podařilo jednoho z nich, který patří mezi nejbohatší a nejvlivnější na světě, přinutit k tomu, aby nelhal a řekl nám, co si OPRAVDU myslí a čemu věří, pokud to ovšem on sám ví.


Dobrý den, pane Ilumináte, nebo jak vám mám říkat?

Jak chcete, můžete mi říkat Petře, nebo klidně můžeme mluvit o iluminátech nebo osvícených. Já si na nic a nikoho nehraji. My sami si ilumináti neříkáme.

Jsem rád, že jste přišel, jak jste slíbil. Velmi sem se na naše setkání těšil, celou noc jsem kvůli tomu nespal. Představoval jsem si vás trochu jinak, vypadáte celkem jako normální člověkmáte tričko, džíny, sportovní boty, přijel jsem sice pěkným, ale běžným autem…

A jak bych měl vypadat. Mít svatozář nebo tmavé brýle a kravatu? Pokud chci, jezdím i tramvají. (smích)

Vážně?

Tedy samozřejmě to nepotřebuji, ale chci říct, že žádné kouzly a čáry neovládám, ani nemám svatozář.

Ale určitě znáte tajemství. Slyšel jste o reptiliánech?

Jaké tajemství? No repitiliáni, prý mají být nějací ještěři, nějaká ještěří mimozemská rasa nebo něco takového. Upřímně řečeno mě takové nesmysly nezajímají. Fantasy není zrovna moje hobby.

Mají to být bytosti z nějaké jiné dimenze, které v pohádkách vystupují jako draci, bojovníci proti dobru. Má jít veskrze o bytosti zlé, zplozenci ďábla, kteří ovládají jiné bytosti, které jim propadli a zotročlili je. A tyto bytosti pak zotročují jiné – Je to prý hierarchie zla, manipulace a otroctví.

No a co jako, to jako myslíte vážně, nebo…? Myslel jsem, že jste si mě pozval kvůli serioznímu rozhovoru, ne abychom se bavili o nějakých legendách, konspiračních teoriích, hypotézách či co. Navíc v našich pohádkách je drak hodné, krotké a roztomilé zvířátko, které rozhodně děti nestraší. Je to kamarád. Představa dobra a zla se dříve v pohádkách často používala, i když nic takového neexistuje. Dobro a zlo je relativní věc, podle toho, jak se na to díváte a čemu věříte.Máte tedy nějakou seriozní otázku? Čekal jsem, že byste chtěl hlavně nějaké rady, jak přijít poctivě k penězům bez práce, proto jste mě zval…

Ano, omlouvám se, nechal jsem se trochu unést. No, zajímalo mě zda máte nějaký tajný způsob jak přijít poctivě k velkým penězům bez námahy, protože prý jste v tomto mistři.

Vy máte o iluminátech opravdu zvláštní představy, jako bychom byli nějací nadlidé. Jako byste měl nějaké paranoidní představy a bludy. Stále o nás píšete a vlastně vůbec nevíte, kdo jsme a že žijeme vedle vás jako každý jiný. Opravdu vás asi zklamu, žádné zázračné způsoby na zbohatnutí neexistují. Nic není úplně bez práce, vše vyžaduje nějakou námahu.

Dobře a jaká je podle vašeho názoru nejschůdnější cesta? Loterie?

Ale prosím vás, to nemyslíte vážně. Na loteriích a jakýchkoli jiných hrách vás okrádají jiní. Vy máte šanci jen tak 1:1000, že vyhrajete vy. Je neuvěřitelné, kolik lidí takto riskuje. To opravdu nestojí za to. Když už opravdu nechcete nic dělat, raději se chopte příležitostí a věnujte se třeba drobným krádežím. Zde máte profit jistý a riziko, že vás dopadnou je 10:1 ve váš prospěch. Tj, 9x to vyjde a jednou ne. Je přece jasné, že loterie jsou nesmysl. Pokud ale nechcete krást vy a naopak se chcete nechat okrádat, je to váš problém.

Jasně, ale krást je proti mému svědomí.

Protože vás takto vychovala a naprogramovala společnost. Je to onen falešný matrix, kterému tolik lidí zotročuje, takže věří tomu, že musí pracovat více, než je nutné, aby si mohli něco užít. Je to zvrácená ideologie. Princip, který byl vždy proti našemu svědomí.

Takže chcete říct, že jste se tomuto falešnému matrixu podle vás vzepřeli?

Ano, dalo by se to tak říci. Naši předkové správně pochopili, že kapitalistický systém, který jim nový systém demokracie umožňuje vytvářet kapitál, je vlastně velmi výhodný, pokud pochopí principy jeho fungování a dostanou je také pod kontrolu. Zatímco tedy falešný matrix kapitalismu zotročil miliony lidí, my jsme se jej naučili vysávat a ovládat. A protože peníze znamenají v tomto systému vše, mohli jsme si podmanit prakticky cokoliv.

Takže nevěříte rčení, že s poctivostí člověk nejdál dojde?

(smích) Jistě, že ne, to je součást manipulace. Principem kapitalismu není poctivost, ale lež, podvod, vykořisťování člověka člověkem, oblbování.  Jen tak je možné zajistit jeho neustálý růst. Respektive stále větší kumulaci kapitálu, který drží pouze několik tisíc lidí. Samozřejmě myslíme i na charitu. Situace ve světě je díky tomuto systému již neudržitelná a obrovská část lidstva žije v bídě.

Jak vypadá vaše charitativní činnost?

Tak, že pozveme všechny zástupce médií a pod jejich kontrolou věnujeme potřebným značnou část svých prostředků. Tedy značnou zdánlivě, pro nás je to samozřejmě jen nepatrný zlomek – asi jako pro vás cena za luxusnější bonboniéru. Ve skutečnosti nikdo přesně neví, jaký máme kapitál. Forbes sestavuje přehledy jen na základě majetku, ke kterému máme nějaký oficiální vztah a který netajíme. Naše kapacity jsou ve skutečnosti mnohonásobně větší. O publicitu však nestojím, ani o to, aby se naše jména objevovala v nějakých přehledech bohatých lidí. Často tam tedy vůbec nefigurujeme. Je to všechno v podstatě divadlo pro veřejnost. Ta však oceňuje naši snahu, stejně tak jako osvětovou činnost naší skupiny Bilderberg. Dobrá publicita je to, co každý z nás potřebuje. Zakládáme si na tom, pokud už se o nějakou publicitu jedná. Ne vždy je možné ovlivňovat svět v utajení.

Co je lepší, krást ve velkém nebo v malém?

Víte, všechno má své výhody a nevýhody. Já slovo krást vůbec nepoužívám. Pokud kradete, neděláte vlastně nic jiného, než to, co vám umožňuje systém. A to není nelegální. To, že se někdo nechá okrást, je jeho problém – vy ho nenutíte, aby se okrást nechal. A pokud jste usvědčen z krádeže, je to zase váš problém a riziko, do kterého do toho jdete. Život je hra. Mnohem krásnější, než nějaké loterie pro slaboduché. Staré dobré rčení říká, že kdo nekrade, okrádá rodinu, ale pokud plánujete krást a přilepšit si k životu, nedoporučuji abyste byli troškaři. Takto byste totiž své rodině příliš nepomohli.

Jinak to myslíte?

Ukrást někde rohlík nebo čokoládu se nemusí vyplatit, natož nezaplatit státu, byť je jednu Korunu, kterou zaplatit máte. Úřady si na vás posvítí tak, jako na všechny malé rybky, že vám žádný advokát, kterého vám stát přidělí na vaši obhajobu, nepomůže. Ano, je sice pravda, že být zlodějem troškařem není úplně k zahození, ovšem to riziko podle mého názoru za to nestojí. V obchodech často vidíme jak maminky dávají dětem konzumovat ještě před zaplacením různé potraviny, aby je snědly dříve, než dojdou k pokladně a nikdo si toho ani nevšimne nebo ve skladech poházené prázdné obaly a vypité lahve z rozkradeného zboží – tentokrát ne zákazníky, ale přímo zaměstnanci. I když bezpečnostní služba zachytí jen zlomek takových lidí, protože nemůže sledovat neustále každého, toto riziko se nevyplatí.

Proč myslíte, že ne?

Z každé malé ukradené částky se může stát velká částka, pokud ji opominete, třeba omylem, zaplatit. Pokud již chcete riskovat, doporučuji to dělat ve velkém. Tedy nejlépe vytunelovat podnik a vysát s z něho alespoň částku v řádu milionů.

Proč?

Protože samozřejmě musíte počítat s tím, že se na to přijde, abyste potom měli dostatek financí na svojí úspěšnou obhajobu. Čím více kvalitních právníků si budeme moci dovolit, tím větší šance budete mít, že se vám podaří soud přesvědčit o tom, že se buď nic nestalo anebo, že nejsou žádné jasné důkazy o tom, že se to stalo. Pokud někde ukradnete jen bonboniéru a kamery vás zachytí, těžko budete moci argumentovat tím, že je záznam protiprávní nebo zfalšovaný. Malé krádeže jsou řešeny rychle a v neprospěch obžalovaných. Pouze ty největší jsou řešeny většinou v jejich prospěch. Pokud nemáte odvahu nebo nepatříte nepatříte mezi zkušené, raději buďte poctiví a živte se prací nebo se věnujte kapesním krádežím. Nebo se obohaťte alespoň sociálními dávkami, pokud zjistíte, že je to pro vás výhodnější. Tady žádné riziko nemusíte podstupovat.

Jaký názor máte na žebrání?

Samozřejmě, další možností jak obejít systém je udělat ze sebe člověka, který potřebuje finančně podporovat. Somrování někde na nádražích, na tom se už ale také dnes vydělat moc nedá. Když už, je lépe zmapovat si, kde v jakém kostele se konají bohoslužby a včas obsadit vchody, abyste tam byli dřív, než budou obsazené konkurencí. Tu a tam se ještě najdou lidé, kteří jsou ochotni přispět. Nestačí tam ale jen tak stát jako dřevo. Musíte být schopni na sebe upozorňovat – zdravte každého při příchodu i odchodu, otevírejte lidem dveře, upozorňujte na sebe, nastavujte jim kelímky. Můžete využít i služeb přepravců, kteří nabízejí převoz takových podnikatelů od kostelu ke kostelu, z od akce k akci, podle toho, kde se co koná a kde je naděje vyšší profitu. Takto ušetříte hodně času a navštívíte za den maximum akcí. Musíte ale počítat s odváděním provize převozníkům a pasákům. Upozorňuji vás, že lidé ochotných přispívat jiným jen tak na ulici postupně ubývá. To už si raději pořiďte kasičku, vystavte si nějaký doklad a vymyslete si nějakou veřejnou sbírku. Těžko říct jestli se to vyplatí nebo zda je lepší dělat sám na sebe. Asi ale nejlepší je udělat ze sebe mrzáka a najít si svůj plac na pěší zóně, kde je největší koncentrace bohatých turistů mající dolary a eura. Za hodinu práce si můžete přijít i na několikanásobek toho, než kdybyste stáli někde za pultem nebo u pásu.

A co normální podnikání, vyplatí se ještě?

No samozřejmě, práce stání někde u dveří kostela není pro každého, ale jen pro ty, kteří opravdu nechtějí dělat vůbec, ale vůbec nic.

A co když nemohou?

Ale mohou, ve většině případů mohou, kdyby chtěli. Protože však dlouho nepracovali, ztratili všechny pracovní návyky a už se jim nechce. Jako mě. Ostatně nikdy z naší rodinu ani z našich předků nikdy nepracoval. Staráme se jen o tom jak množit to, co máme. To je celá naše práce.

Prosím?

Ano, jako mě. Díky našim předkům ale tohle už řešit nepotřebuji, takže dnes už jen kontroluji práce těch, kdo pro mě pracují. Na všechno máme své lidi. Od starostí od domácnost, přes ty, kdo se starají o moje zahrady, pozemky, nemovitosti, účetnictví, zastupování u soudů, o moje kauzy, média, o chod mé domácnosti, atd, atd. Já nedělám nic.

Vůbec nic?

Jen to, co mě zajímá. Jde mi o dobro celého lidstva, o to, jak zachránit tuto krásnou planetu. O to, aby se měl každý tak dobře, jako naše rodina a naši přátelé. Aby si jednou mohli každý užívat z naše bohatství, stát se osvíceným člověkem, který není závislý na falešném matrixu, do kterého lidstvo upadlo.

Co kdybyste tedy své bohatství rozdal potřebným to vás nenapadlo?

(smích) Aha, to znáte z Ježíšova kázání, že? Vidíte, to je důkaz toho, v jakém bludu lidstvo žije a jak nepochopená jeho slova zůstala. Jaký by to asi mělo smysl? Osvobodilo by se tím lidstvo z otroctví? Ne, každý k tomu musí dospět sám – je to postupný proces jehož základem je změna vědomí lidstva. Nikoho ničemu nenaučíte tím, že mu to dáte. Musíte lidstvo vést k tomu, aby se k tomu samo dopracovalo. Ani nám nikdo nic nedal zadarmo. Víte jak se naši předkové museli snažit, aby tento systém ovládli a jak dlouho to trvalo?

A jak by se tedy dalo zbohatnout poctivým podnikáním?

Poctivým podnikáním nikdy příliš nezbohatnete, vždy před vámi bude konkurence, která bude krok před vámi, protože šancí jak okrádat a oblbovat zákazníky využije lépe, než vy. A nejen zákazníky, ale i stát. S  tím opravdu daleko nedojdete. Musíte se naučit své podnikání maximálně optimalizovat tak, a byste se naučili využívat všech příležitostí. S poctivostí nejenže nedojdete daleko, ale vždy budete pozadu za konkurencí. To je princip kapitalismu. A když neprodáte, nepřesvědčíte, máte smůlu.

Jak tedy podnikat s minimálními náklady a maximálními výnosy?

Vymyslete si cokoli, co je přesvědčivé a čím se dají oblbnout lidi a vytáhnout z nich peníze. Použijte třeba logo známého operátora a udělejte si pod ním dotazník průzkumu spokojenosti apod. Kdo ho vyplní a odešle vám ho, ten může vyhrát chytrý telefon – stačí, když po odeslání dotazníku vám pošle 1 Euro. To je malá částka, každý se řekne, zkusím to a máte rázem vyděláno. Stačí když si jen vymyslíte kladné recenze a ohlasy lidí, kteří tomu také nevěřili, ale telefon skutečně dostali… Lidé rádi čtou zkušenosti jiných lidí a dají na ně. Jestli jsou skutečné nebo vymyšlené, to obvykle nikdo nezkoumá.

To je ale hloupost, ne?

Proč? Vymyslete si jakýkoliv nesmysl, nesmyslnou službu, nabídku či produkt a snažte se přesvědčit lidi, že se jim vyplatí do toho investovat. Blbců je stále dost, v tomto ohledu se není třeba podceňovat. Podnikejte nejlépe v oblasti léčení, pořádání školících kurzů či věštění. Lidí, kteří vyžadují tyto služby nikdy nebude nedostatek a budou vždy ochotni do nich investovat hodně peněz. Ať už se zoufalství, zvědavosti nebo proto, že si to mohou dovolit. Budou se na vás obracet zástupy důchodců, celebrit i seriozních politiků z nejvyšších míst. Takovou prací si můžete vydělat i desítky milionů během několika let, když budete opravdu šikovní. Vzdělání a kvalifikaci nepotřebujete, stejně jako řemeslníci na volné noze, kteří ale přece jen musí pracovat více. Sami si vytvoříte svoje pravidla, tak abyste působili věrohodně a byli schopni komunikovat na „odborné“ úrovni. Nejlepší je stát se léčitelem nevyléčitelných nebo těžko léčitelných nemocí nebo nabízet přípravky na ně. Obojí je skvělé. Nemusíte na to nic umět, ani znát, pokud zvládnete dobrý marketing a dokážete lidi přesvědčit. V takovém případě můžete za své služby či přípravky investovat i opravdu vysoké částky, mnohonásobně převyšující plat, za který byste museli makat někde ve skladu jak debilové nebo zametat ulice. To dělají jen ti, kteří nejsou schopni podnikat, ani přijít k penězům jiným normálním způsobem. Tj. bez přílišné práce.

Ale není to příliš rizikové?

Právě, že ne, Právní stát tyto formy podnikání příliš neomezuje, takže se nemusíte obávat, protože se zaměřuje především na ty poctivé léčitele. Vás se to netýká. Vy samozřejmě budete jen na oko dělat, že poctivé podnikáte nebo že něco umíte. Pokud máte soukromou praxi, jste sám sobě šéfem. Stát ani policie se většinou do toho vůbec nebude míchat. V každém případě, abyste se vyhnuli případným soudům, doporučuji vám vystupovat pod falešnou identitou nebo ji neuvádět vůbec. Podnikejte anonymně nebo jen na oko, aby podle zákona bylo vše v pořádku. Tedy, jak se říká, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Nebojte se ani internetu, který skýtá prakticky neomezené možnosti podnikání a každý se tu může vydávat za co chce. Samozřejmě, je zde velká konkurence jak mezi poctivými tak nepoctivými podnikateli, ale je to výborný nástroj. Nezapomeňte ani na inzerci. Věrohodnost a přesvědčivost je základem vašeho úspěchu. Pokud budete opravdu úspěšní, mnozí ani vůbec nepoznají, že byli podvedeni nebo uzavřeli dohodu ve svůj neprospěch. Do inzerátu uveďte jen tel. číslo pro objednávky a pokud z vás někdo bude tahat vaši identitu, IČO, apod, něco si vymyslete nebo se sním raději vůbec nebavte. Ideálně však je, pokud máte možnost neuvádět nic a provozovat například internetový obchod s utajenou nebo falešnou identitou, kterou si založíte mimo EU. Nejlépe v nějaké třetí zemi. Existují sice přehledy podvodných obchodů, ale věřte, že tím se zabývá málokdo. To vás vůbec nemusí trápit. Budete-li nabízet své produkty, nezapomeňte také na utajení jejich výrobce – skryjte ho na jméno nějakého vytvořeného distributora, který nemá nikde sídlo a najděte pro ně virtuální adresu tak, aby ho nikdo nemohl kontaktovat. Pokud budete mít globální trh s celosvětovým dosahem, vždy se najde idiotů více, než dost, kteří vám věnují v součtu tak vysoké částky, které byste nikdy normální prací nevydělali, ani kdybyste byli doktorem a sloužili 24 hodin denně.

No, jo, to je potom jasné, že si někteří mohli našetřit na taková auta a nemovitosti, i když nejsou celebrity, ani politici…

A co jste si myslel? Proč myslíte, že někteří lidé nemají žádné vzdělání, nepracují a přesto jezdí v luxusních autech, mají drahé vily a v životě se jen baví a užívají si? Opravdu snad věříte tomu, že by si na své movitosti a nemovitosti mohli někdy vydělat prací? Nepochybujte o tom, že naprostá většina z nich v žádném případě. Ano, mnoho z nich se různě angažuje, takže to vypadá, jako kdyby pracovali. To však dělají už jen ze své dobré vůle, pro své čisté svědomí a také proto, aby nějak využili svůj volný čas, když už celý život pracovat nemusejí. Na prvním místě je vždy materiální zabezpečení a pak už si můžete dělat co chcete. Nejsou hloupí, jako jiní. Vědí, že právní stát není nic, co by nebylo možné obejít, pokud se v tom ovšem naučíte správně chodit. Ne jako začátečníci, kteří se nechají chytit při první příležitosti. Kvůli nějakému pitomému rohlíku, čokoládě nebo nezaplacené jízdence… Tomu se přece musí normální člověk jen zasmát. Mají to, co si zaslouží a nelze se divit, že je stihne spravedlivý trest.

Jak doporučujete rizika tedy minimalizovat?

Pracujte nejlépe ve skupinách a organizacích, kde kryjete jeden druhého, tak, že se nikdo nic nedoví, kde fungujete a podnikáte zcela legálně, ale jen na oko. Tak, aby po formální stránce bylo vše OK a nikdo na vás nemohl. Dejte si pozor na to, abyste dodržovali platné zákony. Porušovat je umí každý hlupák – vy se je musíte ale naučit obcházet, ohýbat a využívat ve svůj prospěch tak, abyste vždy mohli dokázat, že nejsou věci tak, jak vypadají. Vždy musíte počítat s odhalením a mít pro tento případ připravenou záložní varianty, maskovací verze, úhybné manévry, aby nebylo možné zcela jednoznačně vás označit za viníka. Soud potřebu k tomu, aby vás odsoudil jasné důkazy a ty lze snadno rozmazat a zpochybnit.

Chcete říct, že riziko neúspěchu je pak minimální?

Samozřejmě, pokud pracujete organizovaně společně s právníky, kteří tyto postupy znají, na 99% nebudete nikdy odsouzeni, kdyby se náhodou stalo, že budete přece jen obžalováni. To, že se větší kauzy dostanou před soud se nestává často a ještě méně častěji jsou viníci potrestání. Většinou vám nic nehrozí, takže je to vyloženě smůla, pokud někdo vaše aktivity zcela odhalí. Mnohdy jen proto, že nejste schopni krýt jeden druhého nebo naopak jako zbabělci svědčíte proti sobě tak, jak to dělají amatéři a začátečníci, kteří se před policií, úřady a soudy hned rozklepou a zadýchají jako panic před svojí první ženou…

A co když je člověk obžalován?

To se výjimečně stane, ale existuje presumpce neviny. Mediálně to příjemné není, ale o nic nejde. Když už dojde k takové situaci, vždy musíte zachovat zcela chladnou, profesionální tvář, tak abyste působili zcela přesvědčivě, že nejste viníkem, ale naopak nespravedlivě obviněným. Právníci budou pracovat za vás, pokud nechcete, nemusíte často navštěvovat ani soud nebo můžete zaplatit kauci. To je velmi výhodné pro každého, kdo si již nakradl předtím a má k tomu prostředky Většina lidí se takto vykoupit nemůže. Peníze znamená v každém případě hodně, i pro stát, který vašimi penězi nepohrdne. Další možností je zmizet v zahraničí, kam české ani evropské právo nedosahuje. Berte to jako hru, jako sport. Mnozí lidí mají rádi adrenalin, jako debilové šplhají po skalách, skáčou na laně, ale to je opravdu k ničemu. Život je  svým způsobem hra a riziko. Pro těch pár desítek, stovek milionů či miliard se to ale rozhodně královsky vyplatí.

Ale co s těmi penězi? Já myslím, že ke štěstí stačí i málo.

Tak to jste opravdu šťastný člověk. Já si jiný život, štěstí bez peněz tedy neumím představit. Z tohoto výdělku může žít řada z vás celý život, aniž byste museli vůbec něco dělat. Budete si moci dovolit cokoliv, aniž byste museli jako běžní hlupáci sledovat ceny za takové hlouposti jako rohlíky nebo máslo. Akční letáky, to je zábava jen pro ty největší trapáky nebo smradlavé důchodce, kteří celý život makali a nikdy si nedovedli přijít k lepším penězům. Nikdy nedovedli spolupracovat na těžbě peněz ani na jejich množení a praní. Navíc tento zisk můžete dále množit, protože máte co. Můžete například skoupit byty a ty za neřestně vysoké nájmy pronajímat. Čím více jich skoupíte, tím více jich bude chybět na trhu, tím větší nouze o bydlení bude  a tím více zájemců budete mít, protože ne každý si může dovolit hypotéku. Vše vám bude hrát do karet. Možná je to proto, že se neuvědomujete význam toho všeho, protože právě teď vám zrovna nic nechybí. To se však kdykoliv může změnit. Každý, kdo jednou poznal vůni peněz, poznal také, jakou mají moc. A kdo na to jednou přijde, už nikdy se toho nebude chtít vzdát. Je to jako droga, která zcela změní váš pohled na život a na smysl života.

Takže kdo nepoznal vůni peněz, nemůže být šťastný?

Může, ale jen dočasně, než přijde nějaká krize. Tito lidí totiž nepoznali skutečnou krásu života, schopnost se z nich radovat a užívat si. Oni ani ve skutečnosti nevědí, co je to nepracovat – uvěřili, že je to nutnost. Uvěřili, že s poctivostí nejdál dojdou a že když budou dávat, tak se jim to vrátí. Nikdy nepochopím, jak naivní může takto někdo být. Proč někdo někoho podporuje, když z toho nic nemá? Vždyť každý by měl myslet v první řadě vždy sám na sebe, nikdy ho nikdo nebude mít rád tak, jak on může mít rád sám sebe. A jen když to dokáže, může naučit i své děti nebýt otroky a umět si zajistit život bez práce. Nakonec, jste-li úspěšní, není to ani třeba – vše po vás zdění a jedinou jejich starostí bude majetek spravovat a množit. Budete tak moci zajistit i mnoho dalších generací dopředu. To je úspěch, kterého nikdy žádnou prací, studiem ani výchovou nedosáhnete. Zatímco děti rodičů, kteří se dostali do exekuce kvůli pitomé nezaplacené jízdence, zdědí jejich astronomické dluhy, po vás zdědí ohromný majetek.

No to máte pravdu, jde o naši budoucnost…

Samozřejmě, víte kolik lidí může šťastně žít bez práce jen ze svého dědictví? Možná takové štěstí nemáte, to vás však nezbavuje odpovědnosti za své případné potomky, kteří si zaslouží mít šťastný život. Vzděláním jim opravdu mnoho nedáte, ani tím, že je budete nutit do kariéry. Musíte je naučit poznávat život a svět z té druhé, skryté stránky, tak aby skutečně dovedli využít všechny možnosti, které jim nabízí, aby si uměli vytvářet kontakty a spolupracovat na tvorbě peněz. Aby pak nemuseli stát jako hlupáci někde u kostela nebo nabízet své tělo. Nebo dokonce chodit někam do fabriky makat u pásu nebo sedět jako tupci zavření někde na úřadě. Vydělávat peníze bez práce sice není nic složitého, ale také ne zase tak jednoduchého.

Přesto, myslím, že raději zůstanu u poctivé práce, já na to nějak nemám povahu.

No jak chcete, pokud nemyslíte na svoji budoucnost nebo své potomky a ani nechcete něco udělat pro svět a chcete se starat sobecky jen sám o sebe, nebudu vás přesvědčovat. Pokud už ale opravdu chcete podnikat poctivě, máte vzdělání a něco opravdu umíte a chcete toho využít, dejte si v každém případě, abyste daně platili v zemi, kde jsou vyšší, než jinde. Pokud máte možnost, zvolte jako sídlo své firmy v zemi, kde se daně ideálně neplatí žádné a své veškeré příjmy inkasujte tam. Ostatně není to nic trestného a nelegálního. Tak můžete zůstat i poctiví a zároveň legálně obcházet systém. Samozřejmě to nevypadá dobře, ale věřte tomu, že proti tomu nikdo nic udělat nemůže. Jediné, co ti pitomci mohou dělat je, o tom mluvit.

Já nevím, tak poctivé to možná je, ale morální a etické mi to nepřipadá…

Vidíte, stále přemýšlíte, jak vás ten falešný matrix naprogramoval. Jaká morálka? Etika? Proč stále uvažujete v těchto kategoriích? Morálka je vůbec relativní pojem, nesmysl. Naštěstí tento blud až dávno zmizel z našeho slovníku a byl – bohudíky – nahrazen ještě nesmyslnější politickou korektností, které se opravdu ale nemusíte bát. Ostatně právě proto jsem tuto ideologii vymysleli, abychom zastaralé pojmy svědomí morálky, etiky a podobných nesmyslů a předsudků učinili konec. Pokud zvládnete pravidla korektnosti, když se naučíte vystupovat profesionálně, otevře se vám zcela jiný svět. Zloděj, který umí vystupovat korektně a ne jako buran kradoucí v obchodě kus pečiva pro své přežití či chlast, aby se ožral a zapomněl na svoji tristní situaci, se nikdy neztratí. A nejen to – ještě si vás možná budou mnozí i vážit.

Takže chcete říct, že jsou takové věci normální?

Samozřejmě, normální je to, co je běžné . ne to, co je správné podle vás. Víte vůbec, kolik se na světě vypere peněz každý rok? Jsou to biliony, nejen v banánových republikách, ale i v takových zemích jako je Velká Británie. Odhalen je pouhý zlomek a tyto případy jsou pak velmi medializované. Opravdu ale není čeho se bát, nenechte se zastrašit touto medializací – je to jen špička ledovce. Je pak kolem toho velký humpuk, ale není to nic víc, než divadlo pro veřejnost, aby bylo vidět jak orgány státu usilovně pracují a jak jsou úspěšné. Veřejnost velmi ráda vnímá takové obrazy a na státní aparát a vládu to velmi dobře působí. Jsou to pro ně výborná reklama.

Chcete říct, že tuneluje kde kdo?

Jistě, ale cílem není vždy společnost celou rozkrást – principem tunelování je nažrat se tak, aby koza zůstala celá. Aby si nikdo ničeho nevšiml. Vytunelovat je možné prakticky cokoliv, od malých společností, ba dokonce až po celé státy. A nemusíte ani nic tunelovat, není třeba být až tak náročný – pro klidný a spokojený život nejsou nutné miliardy. Stačí vám i pár desítek či stovek milionů a k tomu umět sosat a čerpat zdroje, dotace, apod. Na pár let si tak můžete vydělat více, než jiní úspěšní a kvalifikovaní lidí za celou svoji kariéru. Záleží jen na vás, v jakém rozsahu svůj byznys chcete vést.

Je něco, co byste ještě doporučil začátečníkům, třeba jak určovat ceny?

Tak jsou to takové osvědčené triky, která pro vás určitě nic nového nejsou. Pokud nabízíte služby, vždy musíte sledovat konkurenci. Konkurovat cenou není vždy rozumné a lepší bývá se domluvit na cenách s konkurenty a rozdělit si trh. Také my jsme vždy raději preferovali spolupráci. Konkurence ničí zdravé, globální prostředí, Pokud si stanovíte přemrštěné ceny a přehnané marže, můžete si pak dovolit velké a lákavé diskontní a akční ceny. Na to stále slyší mnoho lidí. Je nemálo těch, kteří sbírají akční letáky, každý si podrobně prostudují a pak obíhají obchody, chudáci. Pokud budete prodávat pod cenou, získáte si mnoho zákazníků a vyděláte něco navíc. Budete se však muset zase hodně otáčet a mít více práce. Všechno má své výhody a nevýhody. Pokud se nemůžete nebo nechcete domluvit na cenách, můžete to dělat tak jako třeba čerpací stanice, kteří si ceny stanoví podle toho, jak je stanoví kolegové v okolí. Je to velmi jednoduchý způsob. Pokud nabízíte služby, doporučuji si udělat co nejsložitější ceník, tak aby se v něm nikdo nevyznal, ale přitom si uvěřil, že u vás ušetří, i když vlastně celkově prodělá. Nabízejte co nejvíce variant cen, různé balíčky, benefity, věrnostní programy, slevy, vouchery, slevové kupóny, akce, typy a druhy závazků, nabízejte jejich vzájemné kombinace… Udělejte systém cen a slev tak rozmanitý a zmatený, aby bylo pro konkurenci i zákazníky velmi těžké ceny vzájemně srovnávat. A pokud budete zdražovat a bude se vás někdo ptát na důvod zdražení, vysvětlíte mu snadno, že o žádné zdražení nejde, pouze jiný systém výpočtu cen.

A co smlouvy?

Ty dnes čte málokdo. I tam doporučuji věnovat pozornost komplikovanosti, aby každý přistoupil rovnou k podpisu a smlouvu chápal jako formalitu. Určitě se snažte, aby text každé smlouvy byl co nejdelší, nejlépe na několik hustě popsaných stran a aby to podstatné bylo vždy nejmenším písmem a aby to bylo skryto mezi jinými blbostmi. Věnujte se každému detailu, používejte dlouhé právnické větné konstrukce, tak aby nikdo neměl trpělivost text číst a snažit se mu porozumět. Udělejte ho maximálně obšírný, podrobný, zmatený, nesrozumitelný…. Vytvořte jakýsi právnický balast nesmyslů, abyste do něj nenápadně zabalili třeba i jednu důležitou větu. Nebo udělejte smlouvu jednoduchou a tento balast dejte do nějakých obchodních podmínek. Ve smlouvě pak stačí odkaz na tyto podmínky. Můžete využít i jiný trik, záleží na to, k čemu má smlouva posloužit – pamatujte, že vždy musí být výhodná pro vás, nikoliv pro klienta.

Jaký jiný trik?

Můžete smlouvu vytvořit tak, že vůbec nebude jako smlouva vypadat – snažte se napodobit vzhled faktury, pozvánky, informačního letáku, žádosti k doplnění nebo aktualizaci údajů apod. Dotyčný by neměl mít pocit, že podepisuje něco důležitého. Ostatně není to nic nového – vzpomeňte si na podpis anticharty, která vypadala jako prezenční listina, podpis potvrzení účasti na schůzi. Je to sice starý, ale osvědčený způsob.

A co smlouvy po telefonu?

Samozřejmě, ale nejsem si jist, zda to nebude zakázán. Využívejte také uzavírání smluv po telefonu, dokud to ještě jde. I když jejich počet stále klesá, stále se najdou slušní lidé, kteří ihned nezavěsí a budou se s vámi jako idioti bavit. Snažte se je nátlakem vždy vyprovokovat k tomu, aby nakonec řekli ano. Nevadí, že si nejsou vědomí, že tím vyjadřují souhlas z uzavřením smlouvy – mnoho lidí lze prostě ukecat, takže aby od vás měli pokoj, budou souhlasit s čímkoliv.

A co je nejlepší takto nabízet?

Pokud si lámete hlavu co nabízet, abyste byli úspěšní, tak kromě léčebných preparátů lidi nejvíce slyší na slevy a půjčky – výhodnější ceny. Přece jen na cenné papíry, apod. skočí méně lidí. Můžete se vydávat třeba za zástupce nějaké společnosti, která něco dodává za výhodnější cenu. Zaměřujte se hlavně na důchodce – ti se dají poměrně snadno zpracovat, vlézt až k nim dobytu a občas se vám naskytne i příležitost něco si u nich vzít. Někteří z nich mají docela dost naspořeno pro své děti a peníze si neradi ukládají v bankách. Pokud někomu voláte, stává se velmi často, že lidé ihned zavěsí – lidé jsou už dnes chytřejší, není to jako dřív. Můžete se ale hned na počátku hovoru pokusit potencionálního klienta zmást – navodit atmosféru, že voláte, jak jste se dohodli, že voláte na jeho žádost a plníte slib, apod. Třeba, tak, jak se máte, dlouho jsme se neslyšeli, volám, jak jsme se před rokem dohodli…. Bohužel podomní prodej je dnes mnohdy regulován a na nevyžádané telefonáty lidé často používají blokovací aplikace. Už to není, co to bývalo, stejně jako prodej zboží klientům nalákaných na pěkný zájezd s obědem zdarma. Stále musíte vymýšlet něco nového.

A čemu je třeba věnovat pozornost, pokud výrobky vyrábím?

Záleží na tom. Pokud vyrábíte něco, co lze opravovat, věnujte pozornost tomu, aby náhradní díly do vašeho výrobku byly co nejdražší, tak aby byl každý motivován k tomu, zakoupit si raději výrobek nový. Používejte takové materiály, které mají omezenou životnost, tak aby součástky z nich vyrobené odešli po uplynutí záruční doby, aby si zákazník opět mohl koupit výrobek nový. Vyrábíte-li například holící strojky, tak u náhradní břitev na výměnu otupených stanovte takovou cenu, aby zákazník přemýšlel na koupí nové strojku. I když ta náhradní břitva stojí ve skutečnosti třeba jen pár korun. Musíte přemýšlet jako kapitalisté, nebo jako komunisti – jinak váš provoz nebude rentabilní. Proč myslíte, že se tlačí na to, aby si lidé kupovali každé dva roky nové auto nebo se mluví o tom, jak jsou starší auta riziková a neodpovídající normám, apod. Protože je výrobci nestačí prodat, na parkovištích závodů jich stojí tolik, že nikdo neví, co s nimi. I když je jasné, že auto může ve skutečnosti sloužit desítky let. pokud je udržováno a stále opravováno. Může se používat prakticky pořád, stačí pokud by byly k dispozici náhradní díly. Dříve byla auta tak jednoduchá, že si je každý opravil i sám. Každý výrobek, který vyrábíte, musí být buď neopravitelný, těžko opravitelný nebo se jeho oprava nesmí vyplatit. Ale to jsou taková základní pravidla každého úspěšného byznysu. Zákazník musí být neustále motivován a popoháněn k tomu, aby kupoval stále nové věci a nové služby. On je ten, kdo vás živí. Stále za ním musíte běhat, postrkovat ho, oblbovat a přesvědčovat. Už dávno nežijete za socialismu, kde vám to mohlo být prakticky jedno a o nic jste se nestarali a kdy se všechno jen opravovalo.

A mám používat i kurvítka?

Co to je? Součástky, které přístroj pokazí? To je zase nějaká konspirační teorie, ne? Kam na ty nápady lidi chodí. Používejte materiály s omezenou životností – to je vše. Je zbytečné hledat nějaké speciality.

A nebudu si opak dělat špatnou reklamu? Lidé mým výrobkům přestanou věřit…

(smích) Ne, dělají to všichni. Kdyby někdo vyráběl spotřebiče a elektroniku s kvalitních materiálů, byly by tak drahé jako za socialismu. Nikdo by je nekupoval. Lidem ani tak nevadí, že dlouho nevydrží, důležitější je pro ně cena.

Ale pak by se je zase vyplatilo opravovat…

Nevyplatilo. Náhradní díly by byly stejně drahé, podobně jako služby a servisy. Probuďte se už z toho socialismu, ve kterém byly služby za babku. Dnes zaplatíte i za cestu technika mnohem více, než tehdy za celou opravu.

Ale zase máme dnes většinou levnější potraviny. Máte k nim nějaké doporučení?

Díky tomu že se nám zvětšil trh a podařilo se nám vymyslet a vyrobit obrovské množství levných náhražek, konzervantů a ochucovadel, mohli jsme snížit i cenu potravin. Dnešní potraviny tak vypadají mnohem lépe, mají krásnější obaly, delší trvanlivost, lépe chutnají, mají lepší barvu i ceny. Pokud vyrábíte potraviny globálně, sledujete požadavky a chutě v jednotlivých zemích, náročnost zákazníků a jejich platební ochotu, nejen koupěschopnost. Rozdělte si trh na regiony nejen podle toho, jaká kvalita je kde vyžadována, ale i podle toho jak kvalitní zboží kde můžete prodávat. Pokud existují země, jejichž zákazníci jsou ochotni konzumovat stejné potraviny v nižší kvalitě a navíc ještě třeba i za vyšší cenu, musíte toho využít. Každý trh má svá specifika a musíte se umět mu přizpůsobovat. Snažte se zajistit, aby zdejší obchodníci vůbec neměli možnost nakupovat stejné potraviny ve vyšší kvalitě a aby neměli možnost srovnávat jejich složení se stejnými produkty, které jsou určené pro jiný trh. Bohužel, některé vlády stále vymýšlejí nějaké nesmyslné regulace a omezují podnikání, vždy se ale dá najít způsob, jak je obejít.

A nevadí vám, že jsou tyto potraviny třeba méně zdravé nebo nebezpečné?

Naopak, to je dobře. Proto jsme mohli snížit cenu a vedle toho rozjet trh s nabídkou potravin neškodných zdravých, tzv. BIO. Tedy samozřejmě, relativně zdravých, často v tom není žádný rozdíl nebo jsou dokonce ještě horší. Jde především o marketingový tah, protože jsme zjistili, že existuje stále více lidí, kteří jsou ochotni do zdravých potravin ínvestovat vysoké částky. Velkou část našich produktů tak označujeme slovem BIO, i když se třeba o žádné bioprodukty nejedená. Pokud vyrábíte nějakou potravinu, můžete ji prodávat třeba ve všech verzích – základní kvality, normální a bio. Složení a kvalita může být úplně stejná, nebo můžete třeba jen malinko změnit chuť, udělat nějakou kosmetickou změnu. I když výrobní náklady budete mít stejné, rozdíl v ceně bude mezi těmito verzemi stejný.

A jaký je smysl tohoto všeho?

To je přece jasné. Budete mít více zákazníků – uspokojíte jak potřeby těch, kteří se dívají hlavně na cenu, běžných lidí, i zákazníků náročných na kvalitu, kteří si rádi připlatí. Vždy musíte pamatovat na to, abyste měli co nejširší klientelu s nabídkou pro všechny – neomezujte se nikdy na jeden úzký segment. To je chyba, kterou dělá mnoho výrobců. Vždy je hlavně na prvním místě spotřeba. Čím větší je spotřeba, tím větší může být výroba a tím i váš zisk. Spotřeba, to je zaklínací formule spotřební a konzumní společnosti, kterou jsme ovládli. Princip kapitalismu. Čím více vyrobíte a spotřebujete, tím se budete mít lépe. Kdyby lidé nic nevyráběli a nespotřebovávali, neměli bychom koho ovládat a kontrolovat. Kapitalismus by vůbec nemohl existovat. Lidé by se museli vrátit k socialismu, feudalismu nebo na stromy. (smích)